Zánik družstva a vznik společenství vlastníků jednotek

Zákon o vlastnictví bytů ve svém původním znění umožňoval, resp. doporučoval vlastníkům jednotek, pokud se dohodnou, založit právnickou osobu, jejímž účelem bude správa společných částí domu. Toto doporučení mělo usnadnit organizačně-právní záležitosti správy domu.

Od účinnosti zákona č. 103/2000 Sb. vzniká v daných podmínkách podle zákona „společenství vlastníků jednotek“ jako právnická osoba. Z právního hlediska však v této souvislosti vznikla zvláštní situace, existují vedle sebe dvě právnické osoby, které mají stejný účel, tj. zabezpečit správu téhož domu. Obě právnické osoby jsou zároveň účetními jednotkami s povinností vést účetnictví.

Jak se k této situaci tedy zachovat?

Vzhledem k tomu, že společenství vzniká ze zákona, nabízí se pouze možnost zrušení a následně zániku družstva. Nicméně tato situace s sebou přináší finanční výdaje a organizační komplikace spojené se vznikem společenství. Ke zrušení družstva dochází na základě ustanovení obchodního zákoníku, tj. na základě usnesení členské schůze.

Z právního pohledu (a následně z pohledu účetního) jde o velmi zvláštní situaci. Nemůže se jednat o změnu právní formy podle obchodního zákoníku a zákon o vlastnictví bytů tento právní problém neřeší (např. ustanovením, které by uvádělo společenství jako právního nástupce již existující právnické osoby zřízené ke stejné činnosti, tj. k zabezpečení správy stejné nemovitosti). V úvahu tedy přichází zrušení družstva bez právního nástupce, tedy jeho likvidace.

Likvidace družstva je řízení, jehož účelem je mimosoudní vypořádání majetkových poměrů zrušeného družstva, tj. před jeho zánikem. Vzhledem k tomu, že společenství jako právnická osoba vzniká ze zákona zcela nezávisle, lze vzniklou situaci (pokud právní předpisy nestanoví nebo nebudou stanovovat jinak) řešit následným postupem.

1. Existence dvou právních subjektů zřízených k téže věci je nelogická. Zrušit lze pouze družstvo, nikoliv právní subjekt, který vznikl ze zákona.
2. Členská schůze družstva rozhodne o zrušení družstva a družstvo na základě tohoto rozhodnutí vstupuje do likvidace.
3. Ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace uzavře družstvo účetní knihy a sestaví mimořádnou účetní závěrku.
4. Ke dni vstupu do likvidace družstvo sestaví zahajovací rozvahu, která musí navazovat na rozvahu a zůstatky rozvahových účtů výše uvedené mimořádné účetní závěrky.
5. Likvidaci družstva provádí likvidátor, kterého jmenuje členská schůze. Likvidátor při své činnosti vychází z povinností, které mu ukládá zákon.
6. V průběhu likvidace družstva je likvidátor povinen vyrovnat všechny daňové a poplatkové nedoplatky a opatřit souhlas správce daně ukončením činnosti družstva jako daňového poplatníka.
7. Po provedení všech potřebných úkonů je likvidátor povinen sestavit ke dni skončení likvidace účetní závěrku, předložit ji členské schůzi ke schválení spolu s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku.
8. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy způsobem uvedeným ve stanovách. Pokud stanovy neurčují jinak, je nutno postupovat při rozdělení likvidačního zůstatku na základě ustanovení obchodního zákoníku (vyplacení splacených vkladů členům a případný zbytek likvidačního zůstatku dále rozdělit mezi členy družstva podle rozsahu, v jakém se podílejí na základním kapitálu družstva).
9. Po rozdělení likvidačního zůstatku končí proces likvidace. Do 30 dnů od skončení likvidace požádá likvidátor o výmaz družstva z obchodního rejstříku.

Pramen: Ing. Marta Neplechová, Účetnictví pro bytová družstva a společenství vlastníků jednotek od A do Z (kap. 13 - zkráceno), nakladatelství ANAG.