(08/09) Údržba chodníků
Údržba chodníků a odpovědnost za ni
11.2.2009, Mgr. Martin Doleček, Zdroj: Verlag Dashöfer
Z žádného právního předpisu nevyplývá výslovná povinnost k jejich údržbě či úklidu. Příslušné právní předpisy (§ 27 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích) neukládají vlastníkům nemovitostí povinnost zajišťovat údržbu či úklid, pouze zakládají jejich odpovědnost za negativní důsledky závad ve schůdnosti chodníků, resp. za škody, které tím vznikly.
Jedním z častých problémů, s nimiž se společenství vlastníků jednotek, bytová družstva i jiní majitelé domů často potýkají, je zajištění vyhovujícího stavu chodníku přiléhajícího k jejich domu či pozemku, na němž je dům umístěn. Pro lepší orientaci v zákonných povinnostech z této oblasti je vhodné shrnout některá základní pravidla, jimž se údržba chodníků řídí.
Právní úprava
Právní úpravu týkající se péče o chodníky přiléhající k nemovitostem a s ní souvisejících otázek lze najít v různých právních předpisech, základ této právní úpravy je však pouze v jediném právním předpisu, konkrétně v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Přestože je v současné době (prosinec 2008) v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednáván návrh novely zmíněného zákona, která by dosavadní pořádky v této oblasti zásadně změnila (více k ní viz níže), přinejmenším pro aktuální zimní sezonu 2008/2009 dosavadní pravidla uvedená v platném znění zmíněného zákona platí a je proto třeba se jimi řídit.
Dalším v daných souvislostech podstatným právním předpisem je zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ObčZ), který upravuje mimo jiné i odpovědnost za škodu, včetně škody na zdraví.
V neposlední řadě může být za podstatný považován v těchto souvislostech i zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů.
Základní práva a povinnosti
Zajímavým specifikem právní úpravy odpovědnosti majitelů komunikací za stav chodníků přiléhajících k jejich nemovitosti je to, že z žádného právního předpisu nevyplývá výslovná povinnost k takové údržbě či úklidu. Příslušné právní předpisy (konkrétně ustanovení § 27 odst. 4 zmíněného zákona o pozemních komunikacích) totiž neukládají vlastníkům nemovitostí povinnost zajišťovat údržbu či úklid, pouze zakládají jejich odpovědnost za negativní důsledky závad ve schůdnosti takových chodníků, resp. za škody, které tím vznikly.
§
Ustanovení § 27 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích konkrétně stanoví:
Vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit; u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že majitel nemovitosti sice nemá žádné konkrétní povinnosti ve vztahu k údržbě přilehlého chodníku, za škody vzniklé nedostatečnou schůdností však odpovídá.
Oproti obecnému předpokladu přitom vlastník nemovitosti nenese odpovědnost pouze za škody způsobené sněhem či ledem - stejně tak odpovídá i za důsledky znečištění, k němuž může typicky dojít například popadaným ovocem, neuklizeným listím a podobně. Pokud by tak škoda vznikla například tím, že konkrétní osoba uklouzne na popadaném ovoci na chodníku, bude se i odpovědnost za zmíněnou škodu řešit stejně, jako by k pádu došlo na sněhu či ledě.
Pravděpodobně nejvíce diskutovanou otázkou v souvislosti s odpovědností majitelů nemovitostí je to, za jaké chodníky vlastně odpovídají. Z výše citovaného ustanovení jasně vyplývá, že majitel nemovitosti nese odpovědnost za chodník „přilehlý" k jeho nemovitosti. Touto „jeho" nemovitostí přitom nemusí být pouze dům, ale i pozemek. Je tak především třeba zdůraznit, že pro odpovědnost není podstatné, zda je vlastník přilehlé nemovitosti současně vlastníkem i pozemku, na němž je chodník umístěn (což bude navíc spíše výjimečné).
Nejtypičtější situace (zejména ve větších městech) lze z pohledu různých typů právních vztahů mezi vlastnictvím nemovitostí přiléhajících k chodníku vymezit následovně:
§
(a) dům je umístěn na samostatném pozemku, chodník vede bezprostředně kolem domu (a tedy přiléhá k němu)
V tomto případě nese majitel domu jasnou odpovědnost za škodu vzniklou v důsledku závad ve schůdnosti chodníku, a to bez ohledu na to, že chodník samotný je umístěn na jiném pozemku ve vlastnictví jiné osoby.
§
(b) dům je umístěn na samostatném pozemku a mezi ním a chodníkem je umístěn další pozemek, dům je s chodníkem spojen účelovým chodníkem sloužícím pouze pro účely domu
V takovém případě odpovídá za škody způsobené závadami ve schůdnosti chodníku majitel pozemku, kterým je dům od chodníku oddělen. I vlastník domu však určitou odpovědnost nese, a to ve vztahu k chodníku, který zajišťuje přístup z „hlavního" chodníku do domu.
Pokud je vlastníkem domu i pozemku, jímž je tento dům oddělen od chodníku, stejná osoba, odpovídá i za škody vzniklé závadami ve schůdnosti „hlavního" chodníku.
§
(c) dům je umístěn na větším pozemku, jehož část odděluje dům od chodníku
I v tomto případě je pro identifikaci odpovědné osoby třeba vyjít z vlastnictví k pozemku, neboť ten je „přilehlou" nemovitostí ve vztahu k chodníku. Za škody tak bude odpovídat vlastník pozemku.
Mgr. Martin Doleček
KŠD Šťovíček advokátní kancelář, v.o.s.